Základní informace

Základním předpokladem pro chov Koi kaprů je dostatečně velké jezírko. Minimální objem by měl být alespoň 10 metrů krychlových a minimální hloubka 1,5 metru. Čím je jezírko hlubší, tím je i stabilnější celý ekosystém, ryby se v létě nepřehřívají a v zimě bez problémů přezimují u dna.

Pořízení

Koi kapry doporučujeme nakupovat od zkušených chovatelů, kteří poskytují i odborné poradenství a u kterých máme jistotu původu. Při nákupu Koi kaprů z jiného jezírka, nebo z řeky je nutné dát ryby alespoň na týden do karantény a bedlivě pozorovat. Jestliže se některá z ryb chová zvláštně, např. nepřijímá potravu, drží se stranou hejna, mohla by zanést do jezírka parazity nebo bakteriální onemocnění a nakazit ostatní. Podobné riziko hrozí i při sázení rostlin původem z okolí řek či rybníků.

Pokud se rozhodneme ryby vypustit přímo do jezírka, položíme přepravní pytel na 30 minut na hladinu, aby došlo k vyrovnání rozdílu teplot. Pokud máte jezírko nové, s nasazením ryb nespěchejte.

Počkejte s tím raději několik týdnů po napuštění vody. Důležité je, aby se v jezírku vytvořila biologická rovnováha.

Počet koi kaprů v jezírku

Koi kapr je společenská ryba. Aby byli v jezírku spokojení, měli by být alespoň čtyři. Nesmíme však zapomenout, že kapr se v průměru dožívá 30 – 40 let a v dospělosti může měřit až 80 cm. Pokud jde o kombinaci s jinými druhy ryb, jedinou dobře fungující a osvědčenou kombinací s Koi kapry jsou jeseteři. Jeseteři se drží u dna, zatímco Koi kapři se pohybují v celém sloupci vody, takže si navzájem nepřekáží a nekonkurují.

Filtrace

Filtrace by měla být co nejvýkonnější, protože Koi kapři produkují velké množství výkalů. Musí být zajištěna mechanická filtrace k odstranění větších nečistot i biologická filtrace, která odbourává dusíkaté látky a neustálá cirkulace vody. Čerpadlo musí mít dostatečný výkon. Mělo by být schopno přečerpat celý obsah jezírka přibližně za 2 hodiny. Velmi účinná je UV lampa, která průběžně ničí řasy

a sinice, které způsobují zelený zákal vody. Aby UV lampa pracovala co nejefektivněji, je potřeba každoročně měnit žárovku. Samozřejmostí je zajištění dobrého provzdušnění vody pomocí kompresoru napojeného na vzduchovací tělesa.

Kvalita vody

Voda v jezírku musí mít správné parametry. Především je třeba hlídat správné pH, které by se mělo pohybovat v rozmezí 6-8 pH. Velice nebezpečné jsou dusičnany a dusitany. Tyto hodnoty kontrolujeme pomocí testerů nebo elektronickým měřidlem.

Teplota vody

Koi kaprům se dobře daří v teplejší vodě, optimální je teplota mezi 23 až 27 °C. Při této teplotě ideálně přijímá potravu a roste. Koi kapr snese i vyšší teplotu, ovšem při teplotě více než 30 °C je třeba sledovat obsah kyslíku. Během horkých letních měsíců jezírko zastíníme, v zimě ho naopak nenecháme celé zamrznout. Na hladinu proto umístíme plovák proti zamrznutí, můžeme ho doplnit i topným tělesem s termostatem. Pro úspěšné přezimování potřebují Koi kapři alespoň 4°C.

Krmení

Přirozené potravy, jako jsou larvy hmyzu nebo plankton je v jezírku omezené množství, proto je nutné Koi kapry pravidelně krmit. Krmíme speciálním plovoucím krmivem, které obsahuje všechny látky nezbytné k zdravému vývoji. V nabídce specializovaných prodejen je široká nabídka rozdělená svým složením na krmiva pro jezírkové ryby které podporují růst, krmiva pro zvýraznění barev, na podporu imunity, lehce stravitelná pro krmení při nízkých teplotách vody apod. Koi kapry krmíme po malých dávkách vícekrát denně zhruba ve stejnou dobu. Krmnou dávku by měli zkonzumovat do 5 minut. Pro zpestření jídelníčku jim můžeme přidávat různé pochoutky, např. sušené larvy bource morušového, čerstvé ovoce (meloun, třešně, maliny jahody), listový salát, různé obiloviny, vařené brambory apod.

Granule by neměly plavat po hladině delší dobu, protože pak se z nich vytrácejí výživné látky a znečišťují vodu.

Zcela nevhodná jsou např. krmiva pro jiná zvířata (psi, kočky), rohlíky apod. Při teplotách pod 15 °C snižujeme krmné dávky. Při teplotě pod 10 °C přestáváme krmit, protože rybí organismus se již připravuje na zimu. Koi kapry celou zimu nekrmíme, mohlo by jim to způsobit vážné zdravotní problémy. Na jaře je vhodné podpořit jejich imunitu rybími probiotiky.

Rozmnožování

Koi kapr se tře v klidné pobřežní zóně do 50 cm, prorostlé rostlinami a vyhřáté sluncem. Pokud se rozmnoží, k čemuž zpravidla dochází v období od května do července, je třeba malé rybičky co nejdříve oddělit, jinak jich větší ryby většinu sežerou.

Zimování

Kapr Koi je mnohem choulostivější než jeho původní nezušlechtěná forma. To platí dvojnásob, pokud je z dovozu a není odolný jako ryby žijící v našich podmínkách. Do stavu letargie upadají ryby až při teplotě 7°C, ale přestat krmit bychom je měli už o něco dříve. Jejich aktivita se pozvolna snižuje a je třeba, aby se k odpočinku ukládaly s prázdným trávicím ústrojím. Při zpomaleném metabolismu by již přijatou potravu nestrávily a mohla by jim uškodit. Otužilé ryby pocházející z naší přírody stačí přestat krmit při teplotě 8-10°C, choulostivější barevné Koi kapry je třeba méně krmit již při poklesu teploty pod 18°C (ideálně kvalitním, snadno stravitelným krmivem) a úplně přestat, když voda dosáhne 13°C, kdy trávení těchto ryb téměř přestává pracovat. Nemusíme mít obavy, že by ryby přes zimu trpěly hlady. Pokud byly přes celou sezonu dobře krmené, v době klidu ze zásob vyžijí bez problémů po mnoho měsíců.

Koi kapr zimuje u dna jezírka, kde je teplota vody 4°C. Před zimou je proto jezírko nezbytné vyčistit od odumřelých vodních rostlin a spadaného listí. Při pozvolném rozkladu by se z nich uvolňovaly plyny, které z uzavřeného prostředí nemohou unikat a ryby by se po určité době otrávily. Velmi malá koncentrace ryby naštěstí neohrozí, protože odstranit naprosto všechen organický materiál z jezírka není možné. Existence rozkladných plynů je však dalším důvodem, proč je nezbytné udržovat dýchací otvor v ledu – slouží nejen pro přívod kyslíku, ale i jako životně důležitý větrací otvor pro odvod zplodin. Vzduchovací tělesa v zimě umístíme přibližně půl metru pod hladinu, protože přísun vzduchu vodu ochlazuje, a pokud by došlo k promíchání vody ze dna na hladinu, mělo by to nepříznivý vliv na zimování kaprů.

Onemocnění

Ryby mohou onemocnět bakteriální, virovou či parazitární infekcí, nebo zaplísněním. Pokud zaznamenáme příznaky jako odstáté šupiny, vyboulené oči, problémy s plaváním, apatie, vředy, bílý povlak atd., snažíme se rybu vylovit a dát do karantény, kde můžeme lépe identifikovat onemocnění.

Ryby většinou onemocní v důsledku nedostatečné biologické filtrace v jezírku. Bohužel, na většinu rybích nemocí léčba neexistuje. Nejúčinnější prevencí je proto správná výživa zaměřená na posílení imunity.

---